19. března 2014 – Zítra se v Bruselu na svém summitu sejdou hlavy evropských států a vlád, a jedním z důležitých bodů programu jejich jednání bude zásadní debata o energetické budoucnosti Evropy.

Při této příležitosti generální ředitelé největších energetických společností, ze kterých se skládá tzv. „skupina Magritte“, budou znovu hovořit o potřebě přijetí komplexních a ambiciózních, ale zároveň realistických a včasných rozhodnutí, ke kterým předložili seznam příslušných doporučení.

Již loni v květnu generální ředitelé upozornili na kritický stav evropského trhu s energiemi. Zdůraznili přitom, že současné energetické politiky prosazované institucemi Evropské unie a členskými státy ohrožují bezpečnost dodávek, vedou ke zvyšování emisí CO2 a odrazují od investic v tomto sektoru, přičemž současně přispívají ke zdražování energií pro domácnosti i podniky. S cílem reagovat na tyto zásadní výzvy zástupci předních evropských energetik přišli s konkrétními návrhy na aktualizaci evropské energetické politiky.

Od té doby se představitelé skupiny aktivně zapojují do diskuse s hlavními hráči v této oblasti a spolupracují při hledání reforem, které by evropskou energetickou politiku posunuly správným směrem. Balíček opatření Evropské komise do roku 2030, který bude na půdě Evropské rady projednáván, je nesporně pozitivním krokem. Je ovšem nutné, aby evropští vůdci dosáhli dohody nad rámcem pro novou energetickou politiku na období 2020 – 2030 tak, aby se Evropa vyhnula reálným rizikům pro tento sektor, která v současné době spočívají v rostoucích nákladech na energie, ztrátě konkurenceschopnosti a možných výpadcích dodávek.

Ředitelé se domnívají, že se tak musí stát prostřednictvím lépe sladěné evropské energetické politiky, intenzivnějšího propojení systémů, vyšší konkurenceschopnosti a stability a uvážené regulace tak, aby zákazníci měli zajištěný přístup k čisté a spolehlivé energii za odpovídající cenu.

Zájmem ředitelů je usnadnit přijetí rozhodnutí v těchto důležitých oblastech, a proto předložili pro nadcházející zasedání devět podrobných doporučení*, včetně řešení zaměřených na větší konkurenceschopnost evropských cen energií, na potřebu formulovat společné cílové hodnoty snížení emisí CO₂, obnovení systému obchodování s emisními povolenkami, přípravu kapacitních mechanismů na úrovni EU schopných zajistit dodávky, na zapojení osvědčených obnovitelných zdrojů do trhu s energiemi progresivním snižováním dotací a na podporu vlastní produkce plynu.

Proto v předvečer zasedání Evropské rady žádáme hlavy evropských států a vlád, aby v zájmu schválení kvalitního rámce pro klima a energetiku a zvýšení konkurenceschopnosti tato doporučení vzali v úvahu.

Příspěvek generálních ředitelů předních evropských energetických společností na zasedání Evropské rady ve dnech 20.-21. března 2014

Evropská energetická a klimatická politika se nachází na křižovatce. Tři klíčové pilíře, tedy konkurenceschopnost, zabezpečení dodávek a udržitelný rozvoj lze reálně zajistit a kombinovat pouze prostřednictvím celé řady reforem. Proto se očekává, že jarní zasedání Evropské rady bude důrazným politickým impulsem ke schválení energetické a klimatické politiky do roku 2030, která bude poučená minulým vývojem a zároveň bude utvářet budoucnost udržitelného nízkouhlíkového hospodářství, založeného na konkurenceschopném a spolehlivém energetickém systému pro evropský průmysl i občany EU.

Potřebujeme zejména více harmonizovanou evropskou energetickou politiku. Současná rozdrobenost evropského trhu s energiemi vyvolává obavy. Je nutné prosazovat spolupráci a soudržnost politik a opatření v oblasti energetiky a klimatických změn napříč všemi členskými státy. Pružnější, transparentnější, sladěnější a propojenější vnitřní trh bude klíčovým krokem směrem ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského sektoru energetiky a průmyslu obecně. Je také načase opět se vážně zabývat třemi pilíři energetické politiky.

V tomto kontextu a v souvislosti se zasedáním Evropské rady konaným ve dnech 20. – 21. března vyzýváme hlavy států a vlád, aby nejen okomentovaly „balíček“ Evropské komise upravující rámec pro klima a energetiku na období do roku 2030, ale aby také rozhodly o nezbytném nasměrování dalšího vývoje, který umožní EU hrát vůdčí roli během konference COP 21 v Paříži a obnovit důvěryhodnost u svých průmyslových podniků a občanů.

Proto předkládáme devět doporučení zaměřených na reformování evropské energetické a klimatické politiky s cílem dosáhnout tří klíčových cílů: konkurenceschopnosti, udržitelnosti a zabezpečení dodávek:

1. Docílit vyšší konkurenceschopnosti cen energií v Evropě.
2. Obnovit význam systému ETS jako hlavního nástroje energetické a klimatické politiky.
3. Vybudovat globální klimatické partnerství s mezinárodními konkurenty Evropy v rámci mezinárodních jednání o klimatu.
4. Upravit veřejnou podporu novým obnovitelným zdrojům energie tak, aby byly konkurenceschopné a bylo možné je stále více integrovat do energetických soustav.
5. Podporovat vůdčí postavení Evropy na poli zelených technologií, a to i prostřednictvím velkorysé politiky výzkumu a vývoje.¨
6. Zaměřit se na zajištění diverzifikovaného, nákladově efektivního nízkouhlíkového energetického mixu.
7. Zvyšovat počet energetických kanálů pro dovoz nákladově efektivních nízkouhlíkových zdrojů a rozvíjet vlastní výrobu.
8. Financovat dostupné a kvalifikované kapacity, které představují službu zajišťující bezpečnost dodávek do energetického systému.
9. Vybudovat pružnější, transparentnější a propojenější vnitřní trh.

Jedním z cílů Evropské unie je snížit do roku 2050 emise o 80 – 95 %. Tuto ambiciózní vizi nelze naplnit bez plného zapojení evropského průmyslu a obyvatel. Proto musí být realizace řízena nákladově co nejefektivněji a v kombinaci s posilováním konkurenceschopnosti průmyslu a se spravedlivými cenami energií pro evropské spotřebitele.

Doporučení 1: Docílit vyšší konkurenceschopnosti cen energií v Evropě.

Přední evropští politici musejí usilovat o to, aby obnovili dostupnost cen energií. Proto vyzýváme členské státy, aby:

• odstranily z účtů za elektřinu a plyn veškeré přímo nesouvisející poplatky, které nereflektují náklady výroby, přepravy a distribuce. Účty za energie musejí být ve všech členských zemích naprosto transparentní.
• uznaly, že vysoké maloobchodní ceny jsou důsledkem započítávání dodatečných národních daní, poplatků a obecně dalších nákladů souvisejících s ekologickou politikou, a nikoli s výrobou elektřiny jako takovou, protože tyto cenové složky zůstávají poměrně stabilní. Tím, že ve složkách maloobchodní ceny energie převládají výše uvedené náklady, výrazně trpí mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu, a občané EU kvůli tomu nejsou ochotní podporovat ambicióznější opatření namířená proti klimatickým změnám.

Aby se zajistila účinnost této změny, hlavním nástrojem snižování emisí v průmyslu a v energetice a podpory investic do nízkouhlíkových technologií se musí stát EU-ETS. Žádná politická opatření by se neměla překrývat s EU-ETS, nebo tento systém dokonce duplikovat.  Prioritou je tedy používat jednotný cíl snížení emisí CO₂ a EU-ETS jako klíčový prvek prosazování energetické a klimatické politiky. Takovou evropskou politiku lze doplnit dalšími opatřeními, jako jsou např.: vývoj nízkouhlíkových technologií, podpora energeticky efektivních řešení. Podoba těchto opatření ovšem musí vycházet z minulých zkušeností, a jejich realizace se musí zlepšit.

Doporučení 2: Obnovit význam systému ETS jako hlavního nástroje energetické a klimatické politiky.

• Žádáme členské státy, aby neprodleně začaly podporovat konkrétní a rychlou reformu ETS a vedle toho zvážily způsob realizace dalších, dlouhodobějších  strukturálních reforem, včetně zavedení tržní stabilizační rezervy. Trh s emisními povolenkami by vůbec neměl záviset na politickém rozhodování, namísto toho by měl mít úzkou vazbu na ekonomickou situaci. Toto je základním předpokladem důvěry v uvedený systém a v jeho skutečný přínos pro klimatickou politiku.
• Dále, v rámci reakce na potřebu zajištění schopnosti průmyslu dlouhodobě plánovat žádáme členské státy, aby okamžitě stanovily jednotný závazný cíl snížení emisí CO₂ do roku 2030. Legislativní návrh upravující Fázi IV EU ETS by měl zejména zahrnovat ambiciózní, nicméně realistický cíl snížit emise CO₂ do roku 2030 ve všech sektorech ekonomiky.

Doporučení 3: Vybudovat globální klimatické partnerství s mezinárodními konkurenty Evropy (USA, Čína a další) v rámci mezinárodních jednání o klimatu.

EU má postavení globálního vůdce v boji proti klimatickým změnám, ale tento boj nemůže vést sama. Generuje totiž jen 11 % světových emisí CO₂ (a předpovídá se další pokles). Pro Evropu má zásadní význam vymezit svoji vyjednávací pozici (co nejdříve) s pomocí ambiciózního, ale realistického vnitřního závazku snížit emise CO₂ do roku 2030, ještě důležitější je ale dosáhnout skutečně dalekosáhlé dohody na příštím klimatickém summitu, který se plánuje na rok 2015 v Paříži. V případě, že nebude dosaženo takové mezinárodní dohody, bude nutné přijmout další opatření zaměřená na zajištění konkurenceschopnosti průmyslu EU, který je vystaven působení globální hospodářské soutěže.

Programy podpory obnovitelných zdrojů energie jsou užitečné pro nastartování investic do tohoto sektoru. Bohužel některé z těchto programů nebyly kvalitně připraveny a vedly v praxi k vyššímu než uvažovanému cenovému zatížení společnosti a k narušení rovnováhy na trhu s elektřinou. Nastal čas vyvodit z této zkušenosti příslušné poučení.

Doporučení 4: Upravit veřejnou podporu novým obnovitelným zdrojům energie tak, aby byly konkurenceschopné a bylo možné je stále více integrovat do energetických soustav.

• Členské státy se musí zdržet retroaktivních opatření, protože to to má extrémně negativní dopady na důvěru investorů.
• Pokud jde o nově instalované kapacity, používané technologie obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaika, větrné elektrárny, vodní elektrárny, biomasa) mohou postupně konkurovat tradičnějším zdrojům. To znamená, že dotace – když už budou vyplácené – je nutné upravit tak, aby byly vázány na tržní ceny a motivovaly investory k budování dalších kapacit v závislosti na potřebách trhu. Navíc – respektovat zásady hospodářské soutěže a udržitelného rozvoje obnovitelných zdrojů energie znamená v praxi usilovat o nastavení stejných pravidel hry pro všechny technologie (např. vyváženost povinností pro všechny technologie připojené k veřejné síti), což povede k postupnému odstraňování dotací na instalované technologie.
• Nízkouhlíkové technologie v rané fázi vývoje (např. příbojové a přílivové elektrárny) by měly využívat spíše výhody opatření zaměřených na podporu výzkumu a vývoje než dotací.

Evropská unie má potenciál k tomu, aby stála v čele procesu inovací, které nám umožňují představit si technologie budoucnosti a nalézat řešení aktuálních problémů.

Doporučení 5: Podporovat vůdčí postavení Evropy na poli zelených technologií, a to i prostřednictvím velkorysé politiky výzkumu a vývoje.

Nový evropsky program výzkumu, technologického vývoje a inovací Horizont 2020 by měl hrát klíčovou roli v procesu konkurenceschopného přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Výzkum a vývoj by měl pomáhat celému sektoru energetiky a průmyslu v dosahování konkrétních cílů na cestě k zavedení nízkouhlíkového hospodářského systému, zejména zapojením evropských subjektů do konkrétních projektů, jako jsou např. inteligentní technologie, ukládání a využívání uhlíku, skladování energie, řízení spotřeby na straně poptávky, systém P2G, modernizace distribuční sítě, břidlicový plyn (v Evropě), infrastruktura pro alternativní paliva nebo nově vyvíjené obnovitelné zdroje energie. Vedle evropských fondů je na podporu inovačního procesu, který povede ke konkurenceschopnému zavádění uvedených technologií, nutné použít koherentní a společnou politiku výzkumu a vývoje.

Existence silné evropské ekonomiky je podmíněna spolehlivým a diverzifikovaným energetickým mixem a tomu odpovídající infrastrukturou. Diverzita energetických zdrojů (včetně domácí produkce) a kanálů má pro evropskou politiku zásadní význam.

Doporučení 6: Zaměřit se na zajištění diverzifikovaného, nákladově efektivního nízkouhlíkového energetického mixu.

Obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíkové konvenční zdroje se musejí navzájem doplňovat – pokud chceme evropským spotřebitelům zajistit bezpečnost dodávek – co nejudržitelnějším způsobem – a zároveň podporovat růst ekonomiky s ohledem na nákladovou efektivitu.

Evropa potřebuje všechny typy energií na úrovni EU. Vyvážený energetický mix vycházející z příslušných tržních cenových signálů je klíčovým prvkem reformované evropské energetické politiky. Nákladově efektivní nízkouhlíkové dodávky energií musejí vycházet ze spravedlivé konkurence mezi různými nízkouhlíkovými technologiemi. Proto se národní plány v oblasti nízkouhlíkových technologií musejí soustředit na společný trh a je nutné je monitorovat na úrovni EU.

Doporučení 7: Zvyšovat počet energetických kanálů pro dovoz nákladově efektivních nízkouhlíkových zdrojů a rozvíjet vlastní výrobu.

• Vedle lepšího využívání stávajících infrastruktur je nutné podporovat další diverzifikaci dodávek plynu a dovozních tras uváženým zrychlováním procesu rozšiřování dálkových vedení a přeshraničních propojení tak, aby byla zajištěna konkurence v rámci EU a tím i dlouhodobá cenová konkurenceschopnost. Projekty budování energetické infrastruktury by měly být připravovány především s ohledem na příslušné signály trhu. Zavedený regulační rámec by měl podporovat dlouhodobé investice při zajištění rozumné návratnosti prostředků vložených do efektivního rozšiřování infrastruktury. Externím rozměrem evropské politiky musí být podpora tohoto záměru zlepšováním úrovně energetického dialogu mezi Evropskou unií a zdrojovými i tranzitními zeměmi.
• Především: téma energie musí mít zásadní význam v kontextu vyjednávání dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Konečná verze dohody musí obsahovat ustanovení o volném vývozu zkapalněného zemního plynu a ropy mezi EU a USA – o odstranění obchodních bariér. Aby se tyto obchodní příležitosti staly v nadcházejících letech realitou, je také nutné zrušit regionální a národní omezení na obou stranách Atlantiku. Tento nový zdroj dodávek umožní lépe slaďovat ceny energií pro americký a evropský průmysl.
• Dále – Evropa musí podporovat využívání svého domácího energetického potenciálu. Využívání vlastních zdrojů energie v Evropě skutečně představuje konkurenční a ekonomickou výhodu pro náš kontinent. Tyto zdroje mohou hrát významnou stabilizační roli pro určování cenové hladiny v Evropě a zajistit větší nezávislost na dovozu energií ze zemí mimo EU. Je třeba vždy zohledňovat ekologické aspekty a pravidla musejí být jasná a zdůvodněná tak, aby docházelo k lákání investorů a nikoli k jejich demotivaci.

Doporučení 8: Financovat dostupné a kvalifikované kapacity, které představují službu zajišťující bezpečnost dodávek do energetického systému.

Odstraňování nerovností na energetickém trhu (EOM) by mělo být prioritou.

Tam, kde je to potřeba, bude nutné zavést novou koncepci trhu, která zajistí rovné podmínky na základě kombinace energetických a kapacitních trhů / mechanismů. Jinak bude ohrožena bezpečnost dodávek, což nakonec povede k nepředvídatelnému nárůstu regulačních zásahů ze strany národních vlád.

Proto Mechanismy kapacitního odměňování (CRM) nepředstavují další dotace, ale součást nové podoby trhu a platby za služby, které zajistí kvalifikovanou dostupnost a bezpečnost dodávek energií. Měly by vycházet z celoevropských principů:

• být otevřené nejen pro výrobce  (včetně skladování), ale i pro systémy řízené poptávkou a přeshraniční subjekty tam, kde je to fyzicky možné (např. propojení s evropskými zeměmi).
• bez upřednostňování nových elektráren (využívání a podpora stávajících a funkčních – třeba i v současné době zakonzervovaných – zařízení všude, kde to lze, bude levnější variantou) nebo vybraných technologií.

V neposlední řadě: dobře fungující trh s energiemi v EU by měl být založen na rovných pravidlech, jejichž výsledkem bude životaschopná konkurence, v rámci které sektor energetiky může reagovat na nové příležitosti a spotřebitelé využívají výhod trhu, který je spolehlivý a stabilní. Prioritním cílem by tedy měla být i snaha zabránit segmentaci vnitřního trhu EU.

Doporučení 9: Vybudovat pružnější, transparentnější a propojenější vnitřní trh.

K tomu, aby byly nastaveny rovné podmínky pro všechny, je důležité v plném rozsahu a ve všech členských zemích realizovat 3. energetický balíček.

Vedle toho přeshraniční spolupráce v rámci EU (v oblastech CRM, podpory obnovitelných zdrojů atd.) je podmíněná kvalitním vedením tak, aby se zabránilo národní roztříštěnosti.

Fungující a propojený vnitřní trh s energiemi je klíčový z hlediska zlepšení spolehlivosti a výkonnosti systémů EU. Zejména je nutné zajistit pokrok v oblasti propojování trhů s elektřinou.

Závěrem bychom rádi zdůraznili: chceme více Evropy, více trhu, více konkurenceschopnosti, stability a možnosti dlouhodobě plánovat, které umožní sektoru energetiky znovu naplňovat svoje poslání, tedy dodávat zákazníkům čistou, efektivní a spolehlivou energii.

Zdroj: http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4617.html

---