Kraj má tři lůžková zařízení v oboru psychiatrie v oblasti akutní a následné péče, a to v Pardubické krajské nemocnici, ve Svitavské nemocnici a v Albertinu Žamberk. „Celková kapacita lůžek v kraji je nyní nižší, než navrhují nové standardy počtu lůžek vzhledem k počtu obyvatel, a reforma by měla být cestou, jak i toto změnit,“ uvedl Línek. Jednou z klíčových otázek bude dostatek kvalifikovaného personálu, lékařů, psychologů a specializovaného středního personálu. Na jejich vzdělávání jsou v koncepci vyčleněny finanční prostředky.

„Pardubický kraj bude usilovat o zařazení do pilotních projektů. Jednalo by se například o vznik center duševního zdraví, humanizaci prostředí léčeben a další projekty,“ pokračoval Línek. Reforma, která by především měla přiblížit psychiatrickou péči pacientům je ovšem závislá na evropských dotacích. „Na to musíme být připraveni. Letos proto musí vzniknout krajská koncepce, která bude navazovat na celostátní,“ dodal Línek. Úlohou kraje bude také koordinovat zdravotní a sociální péči o psychiatrické pacienty ve formě terénní služby, ve specializovaných sociálních ústavech, chráněném bydlení a podobně.

Na péči o duševní zdraví vynakládají vyspělé státy Evropy průměrně 7,6 % HDP, v České republice to je 2,91 %. Oproti těmto státům ale péči Česká republika dosud soustřeďovala ve velkých ústavech s mnohalůžkovými pokoji. Cílem reformy je vybudovat vyváženou péči jak v nemocnicích, které se budou humanizovat, tak prostřednictvím komunitních služeb ve stacionárních nebo mobilních zařízeních. Pacienti by je měli najít v dojezdnosti půl hodiny od jejich domova. „Moderní způsob péče by byl výhodný i finančně, protože pacient na lůžku stojí pojišťovny kolem půl milionu korun ročně, ale ambulantní jen 5 tisíc korun ročně,“ uvedl ředitel Hollý. Projekt chce na reformu získat z Evropské unie přibližně 6 miliard korun.