„Bude nasimulována situace, že je jedenáct hodin večer a vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek dojde k přerušení dodávky elektrické energie do celé Prahy a části Středočeského kraje,“ popisuje primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček.

Součástí cvičení bude například i evakuace cestujících z metra, vyprošťování osob z výtahů nebo co nejrychlejší obnova dodávek elektřiny v celé metropoli. Na simulaci řešení výpadku celé elektrické soustavy se budou podílet všechny složky Integrovaného záchranného systému, policie, armáda, ale i jednotlivé městské části, Pražská energetika, Dopravní podnik hl. m. Prahy a další společnosti s účastí hlavního města.

V rámci cvičení zasedne krizový štáb v čele s primátorem Tomášem Hudečkem, bude vyhlášen stav nouze a prověrka skončí ve večerních hodinách (kolem 20.00 hodin) vydáním krizových opatření. Návrh na konání cvičení byl předběžně projednán ve Výboru pro bezpečnost a legislativu Zastupitelstva HMP už v polovině května loňského roku.

„Tímto cvičením se chceme připravit na krizi, která může nastat kdykoliv. Musíme prověřit, v jaké míře jsme připraveni tuto situaci řešit a zároveň poukázat na rezervy, která ze cvičení vzejdou,“ říká primátor Hudeček.

Zároveň se cvičením budou spuštěny webové stránky www.cviceniblackout.cz na kterých bude možné sledovat průběh cvičení, včetně důležitých informací k blackoutu.

Narušení dodávek elektrické energie je událostí s velmi závažnými dopady na život obyvatel v postižené lokalitě. K narušení dodávek elektrické energie může docházet při živelních pohromách, při realizaci opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, při haváriích na zařízeních pro výrobu a distribuci elektrické energie a z dalších příčin jako např. působením lidského faktoru nebo jako důsledek teroristických útoků.

Závažný výpadek elektrické energie může znamenat ohrožení průmyslové výroby, dopravních elektrifikovaných systémů, omezení nebo přerušení dodávek pitné vody, plynu a tepelných energií, narušení sociální situace – zvýšení počtu negativních sociálních jevů, kriminality všeho druhu, poklesu životní úrovně, omezení telekomunikačního provozu a provozu výpočetních systémů. Mělo by dopady i na peněžní trh z důvodu nefunkčnosti bankomatů a na zásobování potravinami.

Na pokraji rozsáhlého blackoutu byla dvakrát i Česká republika, kdy došlo k souběhu několika rizikových faktorů: odstávka vedení kvůli údržbě, probíhající intenzivní obchod s elektřinou v našem regionu a zároveň převis výroby z fotovoltaických elektráren a větrných parků v Německu.

V poslední době došlo k několika krátkodobým výpadkům i na území Hl. m. Prahy. Příkladem je loňský červnový požár trafostanice Šeberov a také opakované výpadky v rozvodně Chodov. Příčinou těchto výpadků byla technická závada a poruchy způsobené selháním lidského faktoru.

K déletrvajícímu blackoutu by v Praze mohlo reálně dojít i narušením sítí vlivem extrémních klimatických jevů. Před několika lety zničil Orkán Emma i část přenosové soustavy zaústěné do transformovny Chodov, jejíž oprava trvala 20 dnů. Výpadek jedné z rozvoden lze vyřešit v řádu 1 až 2 hodin a to přepnutím na jinou. V případě výpadku další rozvodny by však samotné přepnutí mohlo trvat už několik hodin.