Rok, ve kterém nese Ostrava titul Evropské město sportu, začíná pro krajské město Moravskoslezského kraje dobře. Rozpočet Ostravy v době recese klesl o zhruba jednu miliardu korun, přesto bez potíží pokrývá splátky úvěrů, směnečných závazků i dluhopisů. Úvěry jsou ve výši 3,1 miliardy korun a směnečné programy ve výši jedné miliardy korun. Vydané dluhopisy v objemu 2,5 miliardy korun budou uhrazeny v roce 2014 z již vytvořených fondů.

Zadluženost města činí 16,3 % (podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům podle indikátorů Ministerstva financí). Rozpočet tedy nikdy, a to ani v krizových letech, nevybočil z rámce předepsaného vyrovnaného hospodaření. Ratingová agentura Standard & Poor´s v roce 2010 zlepšila městu za jeho chování k veřejným financím a za dlouhodobou péči o zdravé hospodaření známku na velmi vysokou úroveň A/A-1. Aktuálně je rating na úrovni ještě lepší: A+/A-1 se stabilním výhledem.

„Nemám v žádném případě pocit, že bychom byli na pokraji zhroucení, jak se Ostrava mnohdy vykresluje za hranicemi katastru města. Nemyslím si, že bychom měli podporovat sebelítostivé postoje a nechci, aby marketingovou známkou Ostravy byla sociální nejistota. Jsou tu firmy, které mají potíže, ale i řada jiných, které přibírají zaměstnance po stovkách. Měli bychom být normální a světu říkat, že se u nás dá normálně žít. Prostě Ostravu rozsviťme,“ uvedl náměstek ostravského primátora Martin Štěpánek.

Investice statutárního města přitom za poslední tři roky dosáhly hodnoty 6,21 miliardy korun, z toho 1,07 miliardy činily evropské dotace, v jejichž získávání je Ostrava úspěšná. Největší část investic směřovala do produktivních oblastí – především na projekty Revitalizace přednádražního prostoru Svinov, Nová ulice Porážková, ZOO – pavilon evoluce či Přístavba alternativní scény Divadla loutek.

Na bezpečnost svých občanů město vynaložilo během tří let zhruba 1,47 miliardy korun. Výdaje přitom zahrnují především financování činností městské policie a jejích preventivních prostředků, jako jsou například kamerové systémy. Dále jde o investice do budování integrovaných výjezdových center a příspěvky na činnost všech složek záchranného systému, včetně hasičského záchranného sboru.

Na kulturu vynaložila Ostrava za poslední tři roky více než 1,79 miliardy korun. Město má novou Městskou galerii, podporuje rozvoj unikátního Světa techniky v Dolních Vítkovicích a významné kulturní projekty typu Colours of Ostrava, které zvyšují atraktivitu Ostravy. Pro školství a podporu všech typů škol, včetně vysokých město vyčlenilo 137 milionů korun. Z toho největší položkou za poslední tři roky byly dotace na projekt „Lékařská fakulta v Ostravě“ a dotace na investiční rozvoj VŠB – Technické univerzity v roce 2011.

V oblasti diskutované ochrany ovzduší krajské město vynaložilo 13 milionů korun. „A nemělo by se zapomínat, že jsme dosáhli toho, že zdejší hutní průmysl významně modernizoval své provozy – připomeňme jen dvojí odprášení ArcelorMittal Ostrava,“ připomněl M. Štěpánek.

Do sportu, kterým se chce Ostrava letos chlubit, šlo v uplynulém tříletém období v součtu celkem zhruba 1,55 miliardy korun (FC Baník zde záměrně není započten). Letos ještě Ostrava pro aktivní vyžití občanů zrekonstruuje v rámci II. etapy Městský stadion Vítkovice, zbuduje sportovní a zábavní cíl na soutoku Ostravice a Lučiny – loděnice Campanulla, atletickou halu Vítkovice či unikátní in-line areál.

Takzvaný Integrovaný plán rozvoje města dále počítá například s investicemi do oblasti revitalizace veřejných prostranství, regenerace bytových domů či infrastruktury pro volnočasové aktivity. Rovněž tyto projekty budou zahájeny ještě v letošním roce. „Ostrava je hrdé město a měla by takovým zůstat i v roce 2014, svěšená hlava nám nesluší,“ zdůraznil náměstek M. Štěpánek.