(19.3.2014)

Pardubice – Kvalitní služby veřejnosti, evropské projekty, které budou vycházet z praktického života a rozumné zákony, které stanoví jasná pravidla, nikoliv zvýší administrativu. Tak se dají shrnout základní body Krajského setkání v Pardubickém kraji, které jako první ze série regionálních konferencí v letošním roce uspořádal Svaz měst a obcí České republiky. V Pardubicích se sešlo na sto starostů a dalších představitelů samosprávy včetně hejtmana Martina Netolického. 

„Pro to, aby legislativa upravující veřejnou správu pomáhala, nikoliv zatěžovala zbytečnou byrokracií, je třeba znát skutečný život ve městech a obcích“, říká místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček a dodává: „Proto pořádáme krajská setkání a informace, které tu zazní, předáváme státní správě i zákonodárcům a na jejich základě hájíme zájmy měst a obcí. Svaz svými členy zastupuje na osm milionů obyvatel České republiky.“

Svaz měst a obcí ČR například usiluje o to, aby v programovacím období 2014+ šlo z Evropské unie na tzv. územní dimenzi minimálně 250 miliard korun a komunikaci ohledně evropských dotací zlepšila Stálá konference územních aktérů na regionální úrovni. V praxi má jít o konzultační platformu, která by mohla usnadnit výměnu informací mezi státem, kraji, městy, obcemi a dalšími územními hospodářskými a sociálními subjekty. Tak, aby se na základě reálných potřeb koordinovaly aktivity v území a včas vyhlašovaly rozumné výzvy.

„Pardubický kraj získal minulý týden ve francouzském Cannes ocenění „Investorsky nejatraktivnější východoevropský region“, a to v rámci žebříčku European Cities and Regions of the Future 2014/15“, říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a doplňuje: „Aby se atraktivita regionu udržela či – ještě lépe – zvýšila, musíme mít kvalitní infrastrukturu, nabídnout kvalifikované zaměstnance a neodradit potenciální investory složitou administrativou. I proto jsou krajská setkání důležitá, kraje, města a obce společně umí lépe vysvětlit a prosadit oprávněné územní požadavky a rozvojové potřeby. A to nejen v oblasti evropských dotací.“

„Pardubice, Hradec Králové a některá další sídla chtějí v začínajícím plánovacím období čerpat dotace společně, prostřednictvím takzvaných integrovaných územních investic“, říká primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková a dodává: „Máme připravený zásobník projektů, který obsahuje akce za zhruba 12 miliard korun. Úspěch by byl, kdybychom dostali polovinu peněz. Jen v Pardubicích náš aktuální seznam čítá na padesát projektů, prioritou je doprava. Evropské prostředky by měly pomoci například zvýšit průjezdnost městem, vybudovat vozový park či zlepšit odpadové hospodářství.“

„Data ze začátku letošního ledna říkají, že realizátoři projektů v České republice dostali proplaceno téměř 515 miliard korun, nicméně tzv. certifikované výdaje předložené Evropské komisi byly pouze 385,5 miliardy, což je asi 48 % celkové alokace“, říká místopředseda Svazu měst a obcí pro evropské záležitosti a místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák a dodává: „S Komisí jsem proto předjednal přesun finančních prostředků do oblastí s lepším čerpáním. Nyní je třeba co nejdříve vyhlásit výzvy, spustit výběrová řízení, uzavřít smlouvy a investovat. A v novém programovacím období se poučit z toho, co se nedařilo v tom předchozím, neopakovat staré chyby a pružně reagovat ku prospěchu územního rozvoje. “

Zástupci Svazu, města Pardubice a Pardubického kraje se shodují, že problémem je třeba vypisování výzev. Žadatelé o projekty musí často čekat, než se objeví výzva, která pasuje na projekt, jež by chtěli realizovat. Proces přitom zpomalují i komplikovaná pravidla pro veřejné zakázky, která se často za pochodu mění. Situaci by měl zlepšit nový zákon o veřejných zakázkách, který připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Bude reagovat na nové směrnice Evropské komise z poloviny letošního února, které se do dvou let musí transponovat do české legislativy. Do procesu přípravy tohoto právního předpisu bude samozřejmě zapojen také Svaz měst a obcí České republiky. To vše proto, aby široká veřejnost měla z členství v Evropské unii skutečně prospěch, peníze, které jsou k dispozici, šly do oblastí, které jsou potřeba, a o finanční prostředky se nepřišlo. Dnes je Česká republika podle informací z loňského prosince z hlediska čerpání evropských fondů na pátém místě od konce. Ztráta peněz hrozí také Bulharsku, Rumunsku, Itálii či Maltě.