Očkování dospělých osob je stále podceňováno, přitom jde o velmi rizikovou skupinu!

Odmítání očkování může vést k návratu už vymýcených nemocí

Odborníci se v současné době potýkají s novým jevem. Ten spočívá v tom, že některé skupiny obyvatel odmítají očkování. „Překvapivě se nejedná o lidi rekrutující se ze sociálně slabých skupin, ale o intelektuály inklinující například k alternativní medicíně. Každý rok si rodiče zhruba tří procent dětí nepřejí, aby jejich potomci byli očkováni. Počet nenaočkovaných jedinců tak narůstá a společně s nimi narůstá i nebezpečí návratu některých onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Lenka Petroušová z Kliniky infekčního lékařství FNO. „Například v Česku se díky zavedenému očkování prakticky nesetkáváme se spalničkami. Ale Evropu nyní zahltila epidemie tohoto onemocnění, velké množství dětí bojuje se spalničkovou encefalitidou. Pokud u nás klesne očkování proti spalničkám pod 98 procent, hrozí, že se spalničky začnou šířit i v této populaci. Podobné by to bylo i s jinými nemocemi.“

Dalším fenoménem je to, že v České republice je očkování vnímáno především jako potřeba nezbytná pro dětskou populaci a očkování dospělých je stále ještě podceňováno. „A přitom dospělí jsou riziková skupina,“ zdůrazňuje lékařka. „Jsou rizikoví věkem, populace stárne a stárne také imunitní systém, mizí protilátky. Jsou rizikoví životním stylem – kuřáci, lidé, kteří cestují do exotických oblastí – i přidruženými chorobami. Chronicky nemocní, pacienti na dialýzách, ti všichni by měli uvažovat o očkování. V tomto ročním období připadá v úvahu hlavně očkování proti chřipce, které je vhodné pro všechny zmíněné skupiny, a také očkování proti pneumokokovým infekcím, jež ochrání proti invazivním pneumokokovým infekcím, to znamená těžkým zápalům plic, zánětům mozkových blan, otravě krve. Je možné aplikovat je souběžně s vakcínou proti chřipce. O tomto typu očkování by měly začít uvažovat všechny osoby ve věku nad 50 let. Většině lidí pojišťovny očkování proti chřipce proplácejí, je potřeba jedna dávka, ale každoročně. Očkování proti pneumokokovým infekcím stojí podle zvolené vakcíny většinou do jednoho tisíce korun, pojišťovny často proplácejí toto očkování v rámci bonusových programů. Na rozdíl od chřipky není nutné každoroční přeočkování a pro dospělé stačí 1 až 2 dávky podle zvolené vakcíny.“

Česká republika má přitom jedno z nejmenších pokrytí očkování proti chřipce. Naočkováno bývá jen 5 procent populace, zatímco v západních zemích jde zhruba o 40 až 50 procent. „Loni pokryla vakcína chřipku velmi dobře. Vakcíny jsou tvořeny aktuálně podle předpokladů, jaké kmeny budou v daném roce cirkulovat. Očkování chrání především před těžkým průběhem onemocnění. Pacienti si někdy stěžují, že onemocněli i přesto, že byli očkováni. Ve skutečnosti to však znamená, že kdyby očkováni nebyli, mohli by například skončit v nemocnici se zápalem plic.“

Pro osoby žijící v České republice je také aktuální očkování proti klíšťové encefalitidě. Nejrizikovějšími oblastmi jsou jižní Čechy, území kolem Berounky, Vysočina, Opavsko a Jeseníky. „Neznamená to však, že jiné části republiky rizikové nejsou. Infikované klíště si člověk může přinést i z městského koupaliště. Ostatně Světová zdravotnická organizace bere jako endemickou oblast celou naši republiku. To znamená, že například Američané, kteří cestují do Česka, se nechávají očkovat proti klíšťové encefalitidě, stejně jako my se necháváme očkovat proti tyfu, cestujeme-li do exotické ciziny,“ poznamenává MUDr. Petroušová a dodává, že základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek, poprvé se přeočkovává za tři roky a potom za pět let. Patří k těm, která jsou často hrazena zdravotními pojišťovnami v rámci bonusových programů. „Nejvhodnějším obdobím pro očkování proti klíšťové encefalitidě je podzim. Lze je však provést během celého roku, i v létě prostřednictvím zkráceného schématu dvou dávek v rozmezí dvou týdnů. Člověk je pak chráněn a může prožít dovolenou v přírodě. Například loni zemřel na klíšťovou encefalitidu pacient, který nebyl očkován a kterého napadlo infikované klíště na dovolené na Šumavě.“

Není dobré podceňovat ani očkování proti meningokokovým infekcím. „Máme novou tetravalentní vakcínu vhodnou pro adolescenty a pro děti, které nastupují do kolektivu. Jde o jednu dávku, očkování je individuální. Nově na trh přichází také vakcína proti meningokoku typu B, což je meningokok, který ohrožuje hlavně malé děti. Toto očkování není povinné, je na rodičích, jak se rozhodnou,“ pokračuje MUDr. Petroušová ve výčtu. Do základního očkovacího kalendáře však spadá očkování proti žloutence typu B. „Naočkována bude část populace okolo 20 let. Ale pořád unikají tři generace, které proti tomuto typu žloutenky nebyly naočkovány. Přitom lze aplikovat vakcínu společnou pro žloutenku A i B a mít jistotu, že nás žloutenka neohrozí. V letošním roce jsme měli spoustu pacientů, kteří si nebyli vědomi kontaktu s hepatitidou A, přitom jí byli infikováni. V tomto případě má očkování podobu tří dávek, které zaručí celoživotní imunitu proti těmto hepatitidám.“

V posledních letech se nejen na území České republiky zvyšují počty nemocných, u nichž byl diagnostikován černý kašel. „A přitom je k dispozici vakcína pro děti i dospělé. Doporučuje se, aby se v rodinách, v nichž čekají narození dítěte, nechali všichni naočkovat proti černému kašli. Například v republice kvůli černému kašli už těžce onemocnělo několik kojenců. Při pátrání po zdrojích nákazy se většinou zjistilo, že jde o dospělé jedince z nejbližšího kruhu rodiny. Přitom lze takovým onemocněním jednoduše předejít aplikováním kombinované vakcíny černého kašle a tetanu při přeočkování proti tetanu. Interval přeočkování proti tetanu se mimochodem posunul z původních deseti let na patnáct.“

Zdroj: http://www.fno.cz/tiskove-zpravy/ockovani-2