Pět mladých fotografů amatérů v září roku 2013 vytvořilo se seniorskými fotografy, sdruženými ve fotokroužku K.A.F.E. v pražském Centru Elpida, fotografickou skupinu CVAK! Nejmladšímu účastníkovi projektu je 22 let, nejstaršímu 77 let. Vzniklo pět smíšených skupin podle témat: Místo, které mám rád/a, Každodennost, Kořeny, Kdo jsme a Praha 1.

Vznikající fotografie účastníci společně konzultovali s odborníky a vybírali finální autorské soubory. Produkci výstavy, včetně rámování a instalací, pojali rovněž jako kolektivní spolupráci. Výsledky mezigeneračního tvůrčího snažení a různého pohledu na stejná témata může nyní posoudit i veřejnost.

„Projekt, jehož vyústěním je tato výstava, je podstatný právě proto, že nám názorně ukazuje, že bychom seniory neměli nechávat stranou dění. Využijme tedy v co největší míře jejich pohledu na svět a obohacujme se jejich zkušenostmi,“ řekl radní hl. m. Prahy Martin Dlouhý.

O své zkušenost a poznatky se podělili někteří účastníci projektu:

Drahomíra (63 let)
„Už dříve jsem fotila jen tak, abych měla nějaký dokument ze života. …Tenhle projekt mi ukázal, že dobré fotografování není jen cvaknutí rozjařených tváří u Eiffelovky. Naučila jsem se (a stále se to učím) soustředit na nějaký detail, pozorovat a čekat, až bude v tom nejvhodnějším světle, úhlu, abych vyjádřila to, co chci. Zjistila jsem o sobě, že se toho z fotografování musím ještě hodně učit a že mě to hrozně baví. … S mladými jsem si vždycky rozuměla, pracovala jsem s nimi až do důchodu a myslím, že jsou takoví, jací jsme byli my. Každý má svou povahu a díky životnímu číslu, s kterým se narodil, i svůj cíl v životě…“

Tereza (24 let)
„Myslím, že když se začal formovat nápad o tomto projektu, nikdo z nás neměl zdaleka tušení, co nás všechny čeká. Zkusili jsme si práce v týmech, organizování schůzek i týmové spolupráce, dlouhé hodiny strávené s našimi pomocnými odborníky nad rozpočtem a další. Když se zpětně ohlédnu a vidím, kolik času, energie a odhodlání každý z účastníků věnoval, zdá se to až neuvěřitelné. Snad si každý odnese jen pozitiva a přinejmenším krásný pocit, že výsledek několikaměsíční práce konečně visí na zdi.“

Jana (25 let)
„Možnost pracovat na projektu a spoluorganizovat ho byla pro mě výzva. Pro mě

to bylo hodně starostí, odpovědnosti, práce, stresu, ale také radosti a potěšení, že projekt funguje a má výsledky. Společné tvoření nás mladých a seniorů potvrdilo, že důchodový věk neznamená začátek nudy, stereotypu a nečinnosti, ale může být prostorem pro seberozvíjení, tvůrčí činnost a aktivity, na které třeba během pracovního života nezbyl vždy čas.“

Na projektu odborně spolupracovali Lenka Sedláčková, Tomáš Zumr a Jan Bartoš.