První nastavování kochleárního implantátu u neslyšícího dítěte v Ostravě

Hluchota patří k nejzávažnějším zdravotním postižením, má význam především pro rozvoj dítěte v časném věku. Dnes je naštěstí možné závažnou poruchu sluchu, hluchotu, jako jediný smysl, účinně nahradit elektronicku protézou – kochleárním implantátem. Ve Fakultní nemocnici Ostrava byla na ORL klinice dne 23. října 2013 provedena jako na prvním mimopražském pracovišti operace kochleárního implantátu u neslyšícího 14 měsíční Elišky. Začátkem prosince, 5 týdnů po operaci, proběhlo první nastavení řečového procesoru. Výsledkem nastavení je, že Eliška poprve slyší první zvuky a tedy svou maminku. Zvuky zatím neumí rozeznávat, musí se je naučit tak jako každé malé dítě. Protože byla operována velmi časně, lze předpokládat, že v krátké době bude rozumět tak jako zdravé děti a bude moci navštěvovat běžnou školu.

Co to je kochleární implantát? Kochleární implantát má dvě části. Ta, která je implantována, má elektrodu, která se zavádí do vnitřního ucha (hlemýždě), není po operaci vidět a je schovaná pod kůží. Zvukové podněty v podobě mechanického vlnění se pak pomocí implantátu přeměňují na elektrický stimul a prostřednictvím elektrody stimulují nervové buňky v hlemýždi, což vede k podnětům v mozku. Druhou částí je řečový procesor, který je umístěn zevně a je magnetem spojen s implantovanou částí.

Hluchota je nejčastěji způsobena poruchou vláskových buněk ve vnitřním uchu (hlemýždi). Kochleární implantát nahrazuje funkci poškozených vláskových buněk tak, že informaci o zvuku zakódovanou do elektrických signálů předává přímo sluchovému nervu pomocí miniaturních elektrod zavedených do hlemýždě vnitřního ucha.

„Rehabilitace sluchu před operací a po operaci je tou nejdůležitější částí celého procesu slyšení“, říká přednosta ORL kliniky FN Ostrava doc. Pavel Komínek. Dodává, že „Dnes můžeme říct, že malá Eliška slyší. Již nyní jsme zvědaví na její rychlé pokroky“.

Aby dítě po operaci slyšelo, je nezbytné opakované pooperační „nastavování“ řečového procesoru a rehabilitace sluchu. Zatímco u dospělých s kochleárním implantátem, kteří lépe již umí mluvit a dříve slyšeli, lépe spolupracují, je nastavování jednodušší, děti se „slyšet“ teprve musí naučit. Programování zvukového procesoru provádí klinický inženýr pomocí zvláštního počítačového programu. Nazývá se také nastavování, ladění nebo mapování. Každá elektroda je nastavena tak, aby vyvolávala vjemy slyšitelné na příjemných úrovních. Při nastavování musí být přítomen i speciálně vyškolený logoped, etent. I další školští specialisté, kteří musí podle reakcí dítěte poznat, zda dítě na zvuk reaguje – vše formou hry). Nastavování se obvykle provádí v několika sezeních a u malých dětí většinou vyžaduje více času. Jakmile je procesor naprogramován, začíná jeho uživatel slyšet.

Dlouhodobá spolupráce odborníků ORL kliniky FN Ostrava se školou pro sluchově postižené v Ostravě Porubě, zejména se speciálním pedagogickým centrem, je v rámci ČR zcela mimořádná a příkladná. Svědčí o tom i skutečnost, že v Moravskoslezském kraji jako jediném v ČR je prováděn plošný screening sluchových vad u všech novorozenců. Také u malé Elišky byla těžká sluchová vada zjištěna práce při screeningu sluchu několik dní po narození v porodnici.

Spolupráce napříč zdravotnických, školských ale i nestátních organizací je právě Ostravě a Moravskoslezském kraji zcela mimořádná a příkladná. Jsou proto zárukou nejen kvalitní diagnostiky sluchové poruchy a předoperační rehabilitace dítěte, ale především kvalifikované dlouhodobé rehabilitace po operaci. Ta je u malých dětí s kochleárním implantátem klíčová pro konečný efekt kochleární implantace.

Díky dostupnosti kochleárních implantátů se zcela zásadně změnil přístup k hluchotě především u malých dětí. Včasné zjištění sluchové vady při novorozeneckém screeningu a poskytnutí kochleárního implantátu má dramatický vliv na celkový rozvoj dítěte, na jeho soběstačnost, možnosti vzdělání a zařazení do slyšící společnosti.

Zdroj: http://www.fno.cz/tiskove-zpravy/nastaveni-kochlearniho-implantatu