Občany města zajímá, proč došlo v minulém zimním období ve městě ke zvýšenému kácení stromů. Příčin je celá řada. Jednou z těch významných je fakt, že podle nové právní úpravy již může majitel pozemku skácet strom na svém pozemku bez jakéhokoli omezení (vyjma památných stromů) a bez schválení městského úřadu. Toho samozřejmě celá řada majitelů pozemků ihned využila.

Město se věnovalo kácení stromů na svých pozemcích z řady důvodů. Těmi podstatnými je např. realizace projektu Revitalizace sídliště Větrná – Hornoměstská. V souvislosti se stavbou byla pokácena řada stromů, které jí bránily. Po výstavbě bytových domů se tehdy o výsadbu stromů postarali především obyvatelé sídliště. Byla to jistě prospěšná věc, ale od té doby již celá řada stromů zarůstala svými kořeny do komunikací a inženýrských sítí, koruny stromů poškozovaly fasády domů, některé stromy byly nemocné a poškozené nebo jejich okrasná funkce zcela chyběla. Jiné musely být odstraněny v souvislosti s rozšířením parkovacích ploch a komunikací. Podobné důvody mělo i kácení stromů na městském hřbitově (bylo nedávno publikováno (Úpravy zeleně na městském hřbitově.)

Druhým podstatným faktorem byl mírný průběh zimy, který umožnil nasadit kapacity Městských služeb Rýmařov, s.r.o. na likvidaci starých a poškozených stromů ve městě. Každému kácení předcházela zevrubná prohlídka a posouzení stromů v komisi životního prostředí. Hlavními aspekty rozhodování jsou bezpečnost obyvatel a provozu na komunikacích, zdravotní stav stromu, estetická hodnota, potřeba rekonstrukce sítí, na kterých byl strom nesprávně vysazen, míra poškození jeho koruny a kořenového systému při budování nových sítí, probírka přehuštěných porostů apod. Každý strom má svůj životní příběh a jeho délku. V určité době převáží zápory jeho existence a musí se pokácet. Kdy tento okamžik nastane je na posouzení znalých a odpovědných lidí. Každý strom vysazený ve městě má ve svém vínku zakódovanou nejistou budoucnost. Jeho život může trvat v ideálních podmínkách i stovky let a strom bude po celou dobu plnit všechny svoje funkce, ale život a vývoj města a jeho obyvatel mu to zpravidla nedovolí. Vysokého věku se v plném zdraví dožívají v centru měst jen ty nejšťastnější. Funkce stromů ve městě a veškeré zeleně obecně si pracovníci úřadu i zastupitelé velmi dobře uvědomují. Za všechny pokácené stromy provádí město náhradní výsadbu. Další stromy jsou vysazovány v rámci projektů na revitalizaci a ozelenění města a revitalizaci hřbitova. Počet nově vysázených stromů vysoce převyšuje počet těch pokácených a snažíme se je situovat do míst, kde lze předpokládat jejich optimální vývoj a dlouhověkost výsadby. Cílem je také mít ve městě rovnoměrnou věkovou strukturu stromů, aby mohla být jejich obnova postupná a zásahy nebyly příliš radikální. Jsme si dobře vědomi toho, že starý a vzrostlý strom a jeho funkce nelze v konkrétním místě nahradit. Ještě je třeba doplnit, že kácení stromů ve městě je velmi nebezpečná a nákladná záležitost, která zpravidla vyžaduje použití speciální techniky a v žádném případě tedy nejde pro město o výdělečnou činnost. Získané dřevo je většinou prodáno jako palivové. Požadavky od občanů na kácení městských stromů jsou ještě mnohem větší. Vadí jim především stínění stromu a prorůstání kořenů a větví na jejich pozemek. Vyhovět všem těmto žádostem by znamenalo likvidaci vysokého podílu zeleně ve městě. Posouzení, zda strom významně a nadstandardně ovlivňuje funkci sousedního pozemku a je nutné ho proto pokácet, není jednoduché a názory protistran se liší.

Naprosto odlišným případem je ovšem nedávné pokácení lesíka na Strálecké ulici. Pozemek je registrovaný jako lesní. Na pozemku hospodaří městská společnost Spojené lesy, s.r.o. a hospodaření v něm se řídí plánem a dalšími pravidly hospodaření s lesem. Smrkový porost byl silně napadený lýkožroutem smrkovým, stromy byly oslabeny a rychle usychaly. Jejich kmeny při své bázi vyhnívaly a stromy se tak staly náchylnými k polomům. K vykácení lesíka tak nastaly přímo zákonné důvody. Z lesíka zůstaly dva smrky, na nichž je dobře patrný jejich velmi špatný zdravotní stav, a nebyly pokáceny, protože na jednom z nich právě hnízdí straky. Oba smrky jsou před uschnutím. Budou pokáceny ihned po vyvedení mladých strak za pomoci pojízdné plošiny. Smrkový porost v lesíku měl dle záznamů stáří 110 let a podle pravidel lesního hospodaření by měl být les tohoto typu – malý zranitelný les v blízkosti lidských sídlišť, pokácen ve věku maximálně 70 – 100 let. Proto byl lesík přes probíhající vegetační období pokácen a bude obnoven porostem smíšeného lesa.

Společnost Spojené lesy, s.r.o. hospodaří na 480 ha našich městských lesů (společně s dalšími obcemi je to celkem 1950 ha lesa) a ročně na nich v průměru vytěží podle desetiletého plánu asi 2 700 m³ dřeva. To odpovídá celkové výměře asi 6 – 8 ha lesa. Část těžby je ovšem tzv. nahodilá těžba nezbytná v důsledku polomů a výskytu kůrovce.

Zdroj: http://www.rymarov.cz/titulni/6002-jak-je-to-s-kacenim-stromu-ve-meste-v-minulem-zimnim-obdobi-a-lesikem-na-stralecke-ulici