Není malých rolí, toho si je vědoma třicetiletá Petra Maťáková, která před lety propadla amatérskému divadlu. Její domovskou scénou je Rádobydivadlo Klapý, jeden z nejlepších ochotnických spolků v České republice. I když je civilním povoláním specialista skladování a prodeje ve Skupině ČEZ, konkrétně v Elektrárně Počerady, několikrát do roka změní svou tvář podle toho, jakou roli či momentální úlohu ji přiřkne divadelní a v současné době dokonce i filmový režisér.

Poznáváte ji? Toto je servírka Miluna v civilu. Petra Maťáková pracuje jako specialista skladování a prodeje ve Skupině ČEZ. Na snímku je během fyzické kontroly evidenčních listů v jednom ze skladů Elektrárny Počerady.

„Divadlo mě baví od mala, už na základní škole jsem chodila do dramatického kroužku, účastnila se recitačních soutěží a hrála v různých

představeních. Na střední škole jsem ho ale opustila a vrátila se k němu až ve dvaadvaceti letech přes manželovu maminku, která mi domluvila záskok za kolegyni v Rádobydivadlu Klapý. Mě to zase vzalo a ochotničím dodnes,“ zestručnila svůj divadelní životopis Petra Maťáková. V současné době hraje Šestnáctiletou v Tanečních hodinách Bohumila Hrabala či prostřední z pěti dcer jménem Hodl ve hře Všechno není košer (neboli Šumař na střeše) a také Konstanc v Amadeovi od Petra Scheffera.

„Všechny mé role, ať už šlo o sestřičku ve hře Equs od stejného autora, mladou herečku Nonu ve Slepici od Nikolaje Koljady či Terinu z Romance pro křídlovku od Františka Hrubína, mě obohacují hlavně po duchovní stránce. Vždy se snažím sžít s postavou, přemýšlím, jestli má mimika a gestikulace mohou odpovídat té její,“ říká Petra Maťáková. Nebylo prý vůbec jednoduché se třeba naučit právě roli Konstanc. „Nešlo ani tak o text, jako o vyjádření pocitů ženy, která milovala Amadea, porodila mu šest dětí, z nich se jen dvě dožily dospělosti, a nikdy nevěděla, co bude dál. Měla podlomené zdraví, trápil ji nákladný manželův život, dluhy…“

Podle Petry Maťákové ještě čas její životní role, kterou by nejraději získala někde u filmu, nenastal. I když na druhou stranu právě díky Rádobydivadlu Klapý už jednu takovou menší životní má. Během loňského srpna totiž zaujala svým výkonem na prestižní přehlídce amatérských souborů Jiráskův Hronov lidi z jisté castingové společnosti a do čtrnácti dnů pak u ní doma zazvonil telefon.

„Prý jestli si nechci zahrát v televizním seriálu Cesty domů, který se vysílá na Primě. Zrovna jsem se vrátila po mateřské do práce, ale ihned kývla na souhlas, neboť taková příležitost se neodmítá. Mám roli servírky Miluny v hospodě U Bety. V některém z dílů se jen mihnu, v jiném i hovořím s hosty a jednou jsem se dokonce stala rukojmím nějakého kriminálníka. Ve spoustě dílů pochopitelně nejsem vůbec, bývám tak ve třech do měsíce,“ podotýká Petra Maťáková.

Zkušenosti z natáčení jsou pro ni k nezaplacení. Její obrazy se totiž jedou bez příprav, pouze po přečtení scénáře. Někdy má do měsíce jeden, jindy i tři natáčecí dny. „Většinou se natáčí odpoledne nebo večer. Někdy se pro náročnost zvládne obraz jeden, jindy třeba čtyři. Naštěstí mám pružnou pracovní dobu, takže to stíhám a chybějící hodiny si mohu napracovat. Když je to ovšem na celý den, nezbývá než si vzít dovolenou. Ale to je málokdy, když už, tak většinou o víkendu. Rodina má pro mne pochopení a můj zaměstnavatel také. Za to jim všem patří dík,“ dodala na závěr mladá sympatická herečka. Bez nadsázky se dá přitom říct, že její Cesty domů vždy opravdu vedou přes Elektrárnu Počerady. Je přitom jedno, jestli do filmového ateliéru nebo do nedalekých Loun.

Zdroj: http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4586.html