O nevídaném nálezu na Klucanině a něco málo k historii útrpného práva…

Naše malebné městečko Tišnov bývalo v dřívějších dobách vybaveno mnoha privilegiii povinnostmi. Jedním z nich bylo hrdelní právo. Povinností tišnovských bylo případné provinilce proti právu polapit, uvěznit, vystavit útrpnému právu – což byl v té době výslech spojený se surovým mučením. Pokud provinilec toto „outrpné“ právo přežil, byl celý „protokol“ o spáchaném zločinu a přiznání zločince podstoupen vyššímu stupni práva do Brna. Brněnští potom rozhodli o samotném provedení trestu, což v případě těžších zločinů bývala smrt. Ale smrt neledajaká. Lidé byli sprovozeni ze světa upálením, nabodnutím na kůl, lámáním kolem, zahrabáním za živa, stětím a oběšením. Posledními dvěma jmenovanými druhy popravy byl vybaven i Tišnov. Měl svá stínadla, která spolu s domkem pro přenocování kata stávala nedaleko Humpolky. A měl i šibenici výhrůžně trčící z jednoho vrcholu Klucaniny.

Základy této šibenice se nedávno zásluhou profesora Ungera z Antropologického ústavu v Brně a jeho týmu podařilo v březnu letošního roku objevit. Měl jsem vzácnou příležitost být výzkumu po celou dobu přítomen a pořídit alespoň fotografickou dokumentaci. Radim Tichý postup prací natáčel – podrobnější text a video najdete na stránkách www.tisnoviny.cz.

Šibenice se nejčastěji stavěly na rozcestíchnebo vyvýšených vrších, aby pověšení provinilci byli zdaleka vidět nebo nemohli být minuti bez povšimnutí. Do jaké míry mělo tohle hrůzné divadlo odstrašující efekt, nevíme. Ale Anglie, kde v minulosti platil trest smrti, se rozhodla tento trest nepraktikovat. K největším kapesním krádežím docházelo právě při veřejných popravách na náměstích. Lidé si pravděpodobně časem zvykli vidět u měst s právem hrdelního soudu polorozpadlá těla oběšenců, protože běžným zvykem bylo po vykonání rozsudku nechat viset mrtvé tělo uvázané na řetězech i několik let. Těla mrtvých se postupně rozkládala a rozpadala, kosti z těl padaly pod šibenici, kde byly čas od času trochu zahrabány.

Šibeniční vrchy se tehdy nejčastěji označovaly německým slovem Galgenberg. Dodnes najdeme v okolí městeček, kde se v minulosti uplatňovalo hrdelní právo, názvy jako Šibeniční vrch, Šibeník. Ale s naší představou o šibenici, jak ji známe z filmů, tedy jako jednoduché dřevěné konstrukci začepovaných trámků do pravého úhlu, delším trámkem usazené pevně v zemi a na konci kratšího trámu pak hák na provaz, se musíme rychle rozloučit. Šibenice v té době byly jinačí stavby! Konstrukce zděných šibenic byla se základnou čtvercovou, trojúhelníkovou nebo kruhovou. Ta tišnovská má základnu ve tvaru čtverce, i když při přesném měření se zjistilo, že je poněkud „z vinglu“. Nejkratší strana má 526 cm, nejdelší pak skoro 560 cm. Při hypotetické úvaze stavebního zadání v tehdejších mírách se mohlo jednato čtvercový základ o rozměru 3×3 sáhy, což by odpovídalo přibližně dnešním 530 x 530 cm. Masivní kamenný základ je vystavěn z kamenů červeného „drásovského“ pískovce, který se na této straně Klucaniny hojně vyskytuje. Malta byla vápenná, vápno se tehdy pálilo ve vápenici, která stála za Červeným mlýnem u cesty směrem na Deblín. Na Vokounově vedutě jeoznačena číslem 31 jako Kalk:offen. V rozích byla stavba zesílena. Do výšky nad asi dvoumetrovou kamennou zeď pak pravděpodobně pokračovaly samostatné kamenné sloupky. Ve výšce 5-6 m pak byly přes tyto sloupky položena břevna – trámky či kulatiny. Na těchto břevnech pak viseli oběšení.

Samotný výzkum na tišnovské šibenici skončil. Dnes naše občanské sdružení Continuum Vitae jedná s městem o úpravě tohoto pro Tišnov významného místa. Základy by se měly zrestaurovat, okolí upravit. Jedná se o umístění kříže, jehož vodorovné rameno by mělo být vysoké jako bývalá šibenice. V budoucnu by se toto místo mělo stát jedním z míst naučné stezky po Klucanině. Místo je teď volně přístupné až do konce května, posléze budou základy pod zemí – obracíme se tedy touto cestou na všechny občany a návštěvníky tohoto místa, aby na základy zbytečně nestoupali a památku tak neničili.

Zdroj: http://www.tisnov-mesto.cz/cs/clanky/cestovni-ruch/a-byl-houzvi-popraven-objev-tisnovske-sibenice-na-klucanine.html